Co nám doba covidová dala a vzala – osobní sdílení

Setkávám se s mnoha klienty, kteří i přes současné rozvolňování stále čelí dopadům “koronavirové pandemie”.

A často nemusím chodit daleko ke klientům. Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Lidé se  neustále vrací do minulosti a udržují ji při životě.

Podobně jako blízcí lidé kolem mě.

Srovnávají chování lidí na začátku a na konci pandemické vlny, jako by věděli, co každý z nich prožíval. Nepomáhá ani fakt, že se blíží léto a s ním i nové zážitky a i starosti. Nechat pustit minulost je uměním i pro mistry.

“Putovali spolu dva zenoví mniši Tansan a Ekido a dospěli k brodu. Na břehu stála překrásná mladá dívka v hedvábném kimonu. Očividně měla strach přejít přes řeku, protože ji vzedmuly silné deště.

Ekido se rychle podíval jinam. Naproti tomu Tansan nezaváhal a beze slova vzal dívku do náruče a přenesl ji přes řeku. Na druhém břehu ji opatrně postavil a oba mniši pokračovali mlčky v cestě. Uplynula čtvrthodina, půlhodina, celá hodina. Tu Ekido vyhrkl: “Co to do tebe vjelo Tansane! Porušil si několik mnišských pravidel naráz. Jak sis té hezké dívky vůbec mohl všímat, natož se jí dotknout a přenést jí přes řeku?” Tansan klidně opáčil: “Já jsem jí nechal u řeky, ty jí ještě neseš?

Miluji ZEN a zenové koány, které na svět pohlížejí z různých úhlů pohledu a časové osy. I když se možná zdá, že je hodně špatně, vždycky se na tom může najít i něco dobrého. Nic není černobílé.

Oba s mužem pracujeme z domova. Byli jsme všichni doma, podobně jako celá společnost. Občas jsme zažívali “horké, těsné chvilky”. Emoční prožívání bylo intenzivní a barevné.

Děkuji za to, že jsme si dovolili nechat proudit naše emoce, třeba vztek. A pak si o něm povídali. To totiž také znamená, že důvěřujeme, že si můžeme dovolit ukázat své emoce naplno. Věříme, že náš vztah to zvládne a ustojí.

Děkuji také za možnost uvidět tu nádhernou proměnu na radostné chvíle… Že jsme díky spoustě společného času dohromady zažili “polštářovou bitvu”, tancování na dětské písně, společné obědy na zahradě, častější objetí od dcery i muže, každodenní procházky se psem, větší propojenost se sousedy… A mohla bych dál pokračovat.

Osobně nemám ráda hodnocení na bázi to je dobré nebo špatné. Nikdy totiž netušíte, kdy se to může naprosto otočit. Třeba jako v tomto koánu:

“Mudrcově rodině se zaběhl jediný kůň. Všichni z vesnice jej litovali, ale on sám pravil: ”Nikdy nevíte, co je dobré a co špatné”. A skutečně: Brzy se kůň vrátil a přivedl se sebou i kobylu. Tak všichni mudrcovi blahopřáli. Ale ten opět pravil: ”Nikdy nevíte, co je dobré a co špatné”. Tak nejen mudrc, ale i mudrcův syn mohl jezdit na koni. Kobyla byla ale divoká a mudrcův syn nezkušený a tak spadl a zlomil si nohu. Opět je všichni litovali, ale mudrc opět pravil: ”Nikdy nevíte, co je dobré a co špatné”. A skutečně, přišli verbíři a vzali všechny zdravé mladíky z vesnice do války.

Jak vnímáte svou post-koronavirovou situaci vy?

Andrea Šatopletová

Další poučné i vtipné zenové koány najdete v tomto zdroji.

A jak “post-covidobou dobu” vidí ostatní IOST Tvůrci?

Každá mince má dvě strany a za sebe musím říct, že mi tato doba covidová umožnila hodně se naučit (i sama o sobě) a hodně se posunout za hranice komfortní zóny. Nástroje a techniky, které mám k dispozici, a které také předávám na svých kurzech, mi umožnily nejít s davem a zvolit si vlastní cestu, své vlastní naladění (bez ohledu na to, co se kolem mě děje). Jestliže jste tvůrci své vlastní reality, tak si volíte dívat se na celou situaci ne z hlediska hodnocení a rezistence, ale z hlediska hledání možností, které máme k dispozici. Všichni máme volbu vybírat si z prostoru možností anebo být v roli oběti – toho, kdo nemá na výběr.

Co si chcete vybírat vy?

Adriana Těšínská

Co mi Covid vzal je to zajímavé, protože ještě před rokem bych řekla moji práci, můj společenský život a také radosti co jsem si dělala od cestování po scházení s přáteli, jak se říká takový spotřební život. Vzal mi i spoustu dalších věcí, ale to není podstatné. Teď po této době spíše vnímám více co mi dal. A to je čas, rozvahu, zaměření se na sebe, další rozvoj, poznání, a také ujasnění si znovu hodnoty života, hodnoty společnosti, hodnoty jako takové. Z této Covidové doby jsem si vzala to pozitivní. Dala jsem se na cestu, kterou jsem celý život chtěla. Udělala jsem krok, kam jsem si ani v nejmenším neuměla představit, že jej udělám. Nyní pracuji sama na sebe a dělám co mě baví a vidím v tom smysl. Kdo chce, může začít hned.

Jsem Monika Dvorská koučka, mentorka a průvodkyně transformací.

Doba covidová mi dala obrovskou příležitost udělat si svou vnitřní inventuru. Sdílím s vámi pro mě čtyři klíčová uvědomění, která jsou zásadní pro můj spokojený a harmonický život.

  1. Věci se dějí, tak jak mají, a i když se zdá, že je život zlej, časem se ukáže, že je vlastně „TO“, to nejlepší, co mě mohlo potkat.
  2. Jsem tvůrce svého života, a jak ho budu žít, mám v rukou já a nikdo jiný!
  3. Žiji na správném místě. A i když pro někoho bude naše vesnička, největší dírou světa, já, můj muž i naše děti, jsme tu svobodní, v kontaktu s přírodou a šťastní.
  4. Je důležité mít vlastní prostor, kde mohu být sama se sebou, se svým tělem, myslí i duší tak, abych byla v harmonii. Pro mě je tím prostorem obruč. Je mým pomocníkem, partnerem, bezpečným místem. Uprostřed obruče jsem středem svého Vesmíru.

Petra Jakoubková

Březen 2020. Od tohoto měsíce už nic není jako dřív. Konec jistot, iluzí, setkávání se – i v rámci rodiny. Z plesových večerů jsme se rovnou přemístili do vlastních příbytků, vyměnili jsme róby za tepláky a župany. Uzavřeli se dovnitř, do bytů, vydrancovali obchody a většina lidí si udělala zásoby, jako by měla přijít válka.

Doba covidová všechny donutila zastavit se a popřemýšlet, někdy hodně do hloubky. Hodně bolestivě. Mně osobně vzala možnost nejen venku svobodně dýchat, cestovat, být s rodinou, ale i iluze o některých lidech a televizi. Dala mi toho ale mnohem víc. Zametla jsem si v sobě, vyhodila věci, ukončila nefunkční vztahy a obrovsky se mi ulevilo. Přebrala jsem zodpovědnost za své činy, nastavila si nové cíle, začala se vzdělávat a uvolnila prostor novým možnostem a cestičkám. V době nejistoty je totiž možné úplně všechno. I rčení zůstaň pozitivní má pozměněný význam.

Ivana Hájková

Více o tomto tématu se dozvíte v úterý 29.06. od 19:00 hod na FB stránce Insitutu osobnostního tréninku, kde budeme více rozebírat vlastní zkušenosti ze života a z naší praxe.