Jeden den, místo nekonkrétní chvály a subjektivního hodnocení, druhé oceňujte. Pamatujte, že pravé ocenění musí být konkrétní. Takže vím přesně, za co druhého oceňuji. Mělo by být upřímné, tedy věřím tomu, co říkám. Ocenění klade důraz na úsilí oceňovaného. To on něco vytvořil, změnil, jeho práce je oceňována.

Při oceňování potlačím své ego, zásadně nehodnotím. Ano může se nám práce druhého líbit, ale ocenění je co nejobjektivnější, takže vlastní hodnotící soud potlačím.

V rámci tohoto tréninku, se kterým vám dokážeme velmi účinně pomoct, si můžete začít všímat lidí kolem sebe jak často, jak moc intenzivně a za co se kritizují. Zkuste si hned místo toho střihnout ocenění, které byste jim mohli říci, kdyby o to stáli. Hned to vypadá jinak, že?

Vždycky se něco povede, vždy je něco hotovo, i když to tak na první pohled nevypadá. Hrajte si s tím a všímejte si reakcí okolí. Naučíte-li se oceňovat druhé, půjde to pak i ve vztahu k vám samotným. Nebojte se, není to domýšlivost. Oceňujete přece konkrétní práci a ta si to zaslouží.